Město Trogir, Chorvatsko

Trogir je malebné městečko, ve kterém je každý kamenný památník obklopen parky, městečko se starým jádrem jehož pobřežní části za všech stran omývá moře, zaznamenává osidlování ve III.stol., před Kristem a život ještě dříve.

Řecký Tragurion založili námořníci, kteří připluli od ostrova Visu. V rámci Římské říše Trogir zvláště vynikalo kvalitním mramorem. Z nejstarší trogirské historie je dochováno několik uměleckých děl, např. reliéf s postavou Kaira (IV.- III.stol. před Kristem), reliéf se znázorněním ženy, která přede (II.-I.stol. před.Kristem).

Od doby, kdy se Dalmácie stala provincií - temat Východořímské říše, byl Trogir pod nadvládou byzantského císaře a jeho Egzarcha v Raveně.


Časem se kolem města usazuje nové obyvatelstvo - Chorvaté, kteří obracejí další list v dějinách těchto oblastí. Uhersko-chorvatský král mu zaručil autonomii roku 1107, kterou mělo do příchodu Benátek.

V těchto staletích se rozvíjela komunální autonomie založená na Kolomanových výsadách a na Statutu, který město mělo již roku 1322. Z četných kostelíků je třeba zdůraznit kostel sv. Barbary vystavěný v raně románském stylu v Xl.stol.

Období XIII.-XV.stol. představuje vrchol společenské, hospodářské, kulturní a umělecké moci Trogiru. Byla to doba velikých staveb, zesilování obranného systému hradeb a pevností, které úplně obklopují město.

Byla to doba bribirských knížat Šubićů, humanisty a spisovatele Koriolana Ćipika, chorvatského biskupa a bána Petra Berislaviće, bojovníka proti Turkům.

Domácí mistři a umělci zanechali svá díla: Radovan, Blaž Jurjev Trogiran, Ivan Duknović, a kromě nich Andrija Alesi a Nikola Firentinac.

Katedrála sv. Lovre s proslulým Radovanovým portálem, je kostelní prostor, na kterém jsou patrné styly od románského po barokní, a v němž zanechali stopy uvedení umělci, jejichž umělecké sbírky chovají nejcennější kulturně-umělecké dědictví města. Nachází se na hlavním náměstí, kde zaznamenává průběh založení, nedaleko městské radnice, soudní budovy, městských hodin a jednoho z nejkrásnějších paláců - Cipikův.


Vliv Benátek od roku 1420 do roku 1797 byl znát v kultuře a stavitelství, ale přesto se za čtyři století jejich vlády zachoval chorvatský jazyk, ačkoliv úředním jazykem kromě latiny byla italština. Benátky dobře zpozorovaly význam přístavu a námořního obchodu, dopravy a námořnictva.

Francouzská nadvláda (1806-1814) zavedla řadu změn v životě města, zvláště v souvislosti se školstvím, hospodářstvím, zemědělstvím, zdravotnictvím atd.

Rakouská nadvláda v Trogiru trvala od roku 1814 do roku 1918. Staré šlechtické rodiny upadají a měšťanská třída přebírá politické a kulturní vedení. Je to doba obrozeneckého vření, boje autonomistů a nacionalistů o vládu.

Počátkem XX.stol. se budují nové budovy, upravuje se nábřeží.  Město přechází z rukou Rakouska do rukou Království SHS, potom Království Jugoslávie, pak FNRJ a SFRJ. Přežilo několik válek včetně poslední Vlastenecké války, aby se konce XX.stol. dočkalo v samostatném Chorvatsku.

Bohatství a rozmanitost jeho kulturně uměleckého dědictví a zajímavá historie jsou základní důvody, díky kterým se od roku od 1997 nachází pod ochranou UNESCO.